Nevěra je problém – ať už jste byli podvedeni nebo jste podváděli sami. V každém případě to znamená, že váš vztah je v ohrožení. Při nevěře se nabízí otázka: nechat si ji pro sebe po celou dobu vztahu nebo ji sdílet se svým partnerem a riskovat tak vztah? Oba dva argumenty mají svá pro i proti – pojďme se na ně podívat.

Přiznání nevěry

Přiznat nevěru znamená ohrozit svůj dosavadní vztah. Existují osoby, které trpí neustálými výčitkami svědomí, žijí ve strachu, že partner jejich nevěru odhalí, a proto se radši svěří sami. Budou sice upřímní, ale to není v tomto případě polehčující okolnost. Přiznáním nevěry totiž zraníte svého partnera a můžete přijít o veškerou důvěru, která ve vztahu byla.

Tutlání nevěry

Zatajením nevěry se můžete vyhnout konfliktu se svým partnerem. Obzvláště pokud toužíte po tom, abyste spolu ve vztahu setrvali. Jednoduše mu neřeknete pravdu a riskujete, že se ji dozví sám. Bude ale více zraněný, než kdyby to slyšel od vás?

Co na to odborníci?

I když se otevřenost a upřímnost může zdát jako správná věc, rozhodnutí, které ohledně nevěry uděláte, by mělo být založeno na tom, jak s tím dokážete žít. Pokud vám nepřiznaná nevěra způsobuje psychické problémy, jděte s pravdou ven. Třeba vám váš partner dokáže odpustit. Spousta odborníků se shoduje na tom, že pokud se s tím dokážete vyrovnat, není potřeba s tím zraňovat partnera. Jako základní předpoklad samozřejmě platí to, že sami sobě slíbíte, že nevěru už opakovat nebudete.

Znáte svého partnera?

Důležitým aspektem nevěry je také to, jak znáte svého partnera. Pokud víte, že by vám nevěru rozhodně nepřiznal a chcete s ním setrvat ve vztahu, nezbude vám nic jiného, než se s nevěrou vyrovnat sami. Důležité je, abyste se poučili ze své chyby. V některých případech se může stát, že váš partner by na vás byl více naštvaný za to, že jste se mu nesvěřili, než za samotnou nevěru.