Dětská psychologie pomáhá porozumět podvědomí a vědomí dítěte. Zaměřuje se na pozorování chování dětí, jejich emocí a faktorů, které ovlivňují jejich tělesný a duševní vývoj. Hněv je jedním z nejčastějších pocitů, které dítě zažívá, a rodiče musí odhalit příčiny jejich podrážděnosti. Při zvládání a pochopení problémů se vztekem u dětí hraje jednoznačnou roli také prostředí. Je nezbytné, aby rodiče porozuměli sami sobě a svému výchovnému stylu.
Vliv společnosti na mentalitu dítěte
Děti mají schopnost bystrého pozorování a často také tendenci přizpůsobovat se stylu chování lidí kolem sebe. Nechávají se unášet svými rodiči, kamarády nebo dokonce tím, co vidí v televizi nebo na sociálních sítích.
Rodiče jsou tak zodpovědní za celkový vývoj a růst svého dítěte – měli by tedy dbát na to, aby před dítětem mluvili opatrně a kultivovaně. Rodiče by se měli také snažit proniknout do příčin, které stojí za dětským hněvem, což je logický způsob, jak agresi řešit. Pro rodiče je zásadní navázat se svými dětmi kontakt, aby jim porozuměli. Komunikace a řešení hádek s dětmi je neprostou prioritou.
Dítě a agrese
Děti se často uchylují k násilí jako k metodě, jíž dosáhnou svých požadavků, což je častější u chlapců. V takové situaci by měli rodiče zkusit projevit fyzickou náklonnost a péči. Většina dětí velmi citlivě reaguje na dění kolem sebe, v takových případech můžete dítě přimět k nácviku dechových cvičení, která jeho hněv zklidní.
Je hněv geneticky podmíněn?
Vaše dítě může mít tyto genetické předpoklady pro hněv v podvědomí, nicméně pokud jste měla v těhotenství nějakou psychickou zátěž či jste procházela častými obdobími hněvu. Samozřejmě přímou spojitost není možno prokázat.
Jak si poradit s hněvem u dítěte
Podle rady psychologa jsou nejlepším prostředkem k přesměrování pozornosti vašeho dítěte hračky. Měkké míčky, spinnery a záludné kvízy jsou účinné nástroje, které lze k tomuto procesu úspěšně použít. Vývoj našeho mozku probíhá v primitivním věku, proto je nezbytné, abychom problémy s hněvem našeho dítěte řešili již v počáteční fázi jeho života. Klidné sezení a prodýchávání může být pro některé děti také přínosné, protože uvolňuje jejich myšlenkový proces.
Co dělat, když je dítě násilnické?
V prvních 6 měsících života by se mělo dítě seznámit s pojmem čtení a vyřešit tak problémy spojené s násilím. Dítě získá návyk na zapamatování si a také to obohatí jeho znalosti. Vybírejte proto naučné knihy již opravdu od nejútlejšího věku. Můžete sledovat, jaký obsah vaše dítě zajímá, protože knihy jsou cenzurovanou formou zábavy. Kromě toho buďte mimořádně opatrní, pokud jde o metody, jimiž dítě přimějete, aby pochopilo váš názor. Nebuďte na dítě násilní, když mu vysvětlujete věci, vše řešte vždy s klidem a rozvahou.
Věřte, že dítě se od vás učí opravdu všechno.
Zdroj foto: www.freepik.com